Preskripce léčiv na chronické srdeční selhání v zemích OECD v souladu s doporučenými postupy Evropské kardiologické společnosti (EKS)

V prosincovém čísle Value in Health byly publikovány výsledky observační studie hodnotící správnou preskripci dle doporučených postupů v zemích OECD u pacientů s chronickým srdečním selháním na podkladě dat z registru EKS a OECD. Do studie byly zahrnuty údaje od 4605 pacientů z 15 států včetně České republiky. Sledována byla preskripce základní doporučené medikace – inhibitoru angiotenzin konvertujícího enzymu (ACEI) nebo antagonisty angiotenzinových receptorů (sartany) a betablokátoru. Nesoulad preskripce s doporučenými postupy byl identifikován v případě, že pacient nebyl léčen alespoň jedním z doporučených léčiv, pacient byl léčen subobtimální dávkou a přitom u pacienta nebyla dokumentována kontraindikace nebo intolerance k léčbě. Na podkladě univarietních a multivarietních modelů byla následně sledována asociace vybraných faktorů na výsledek (tj. nesoulad s doporučenými postupy).

Z hodnocených údajů z klinické praxe byl nesoulad s doporučenými postupy identifikován u 23,8%, částečně vinou chybějící medikace (4,7%) a převážně nesprávným dávkováním (19,1%). Nesprávná medikace byla indikována častěji starším pacientům, pacientům s ejekční frakcí mezi 30-40%, pacientům s NYHA I a II a mitrální regurgitací. Z komorbidit byla nesprávná medikace méně častá u pacientů s CHOPN. Silnými prediktory nesouladu s doporučenými postupy byly nicméně charakteristiky zdravotních systémů jednotlivých zemí OECD. Jednalo se například o průměrné % vynakládaných zdrojů na zdravotnictví, nebo % spoluúčasti pacientů. Vyšší počet praktických lékařů na 1000 obyvatel byl silně asociován s lepší preskripcí dle doporučených postupů, stejně jako vyšší počet praktiků s privátní praxí. Naopak země bez formálních požadavků na akreditaci primární péče nebo bez pobídek/závaznosti preskripce v souladu s doporučenými postupy měly vyšší pravděpodobnost nesprávné preskripce.

Ačkoli autoři uvádějí, že vzhledem k limitaci způsobenou malým počtem pacientů mohou být údaje pro jednotlivé země zavádějící, údaje pro Českou republiku ukazují podobné procento nesouladu, jako v případě souhrnných výsledků.

Výsledky studie ukazují poměrně velkou míru nesouladu klinické praxe s doporučenými postupy, které mají přitom poměrně velkou váhu v rozhodovacím procesu. Je tedy otázkou, jakými mechanismy podpořit větší soulad klinické praxe s doporučenými postupy ze strany řízení zdravotnictví i regulačních opatření. Vodítkem mohou částečně být faktory, které nesprávnost preskripce ovlivňují, jako je například závaznost nebo vynutitelnost lege artis léčby. Je přitom zřejmé, že nesoulad preskripce s sebou nese nižší přínos doporučené fakmakoterapie v celospolečenském měřítku, stejně jako další náklady asociované s případnými komplikacemi onemocnění, které není dostatečně dobře léčeno.

Zpracoval: Jan Hambálek, ČFES, únor 2016

Aldo P. Maggioni et al. Appropriateness of Prescriptions of Recommended Treatments in Organisation for Economic Co-operation and Development Health Systems: Findings Based on the Long-Term Registry of the European Society of Cardiology on Heart Failure, Value in Health, 18 (2015), 1098 – 1104.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *