Poznámky z ISPORu 2015

Evropský kongres ISPOR: Milano 7-11.11.2015

Rok se sešel s rokem a opět nastal čas pro podzimní stálici na farmakoekonomickém nebi – evropský kongres v pořadí již 18. Letos směřovaly kroky a oči všech do Itálie, konkrétně do hlavního města Lombardie – Milána. Lokalita tedy vysoce zajímavá pro muže (z pohledu dobrého jídla a pití) i dámy (obchody, obchody a zase obchody). Atraktivitě lokality odpovídala i účast a počet odborných prezentací (téměř 2 500).

Téma plenárních přednášek zahrnovalo spolupráci evropských (zejména EU) zemí v rámci HTA, což se zdá být preferováno Evropskou komisí v Bruselu vytvářející dlouhodobou HTA strategii. V této souvislosti vystoupil i Finn Kristensen (ředitel EUnetHTA), který oznámil ukončení pilotních projektů HTA hodnocení (některých se v minulosti aktivně zúčastnila i Česká republika) a „nastartování“ ostrého provozu. Zatím však není jisté, jaká je vůle jednotlivých členských zemí k takové spolupráci. I z dalších následných prezentací v průběhu kongresu vyplynulo, že některé země (zejména ty, bez existující HTA struktury a kapacit) spolupráci vítají, zatímco „velká pětka“ se k ní staví rezervovaně.

Druhá plenární přednáška se zabývala současnými technologickými (obvykle nefarmakologickými) možnostmi zdravotnictví a kladla si otázku jak je financovat. Průměrný růst nákladů na zdravotnictví je v 27 zemích EU rychlejší než růst HDP a to již více jak 10 let. Jeden z přednášejících uvedl, že prozatím byl v hodnocení zdravotních intervencí zohledňován více kvalitativní aspekt (tedy nákladová efektivita, resp. užitečnost), zatímco náklady na terapii (tedy dopad do rozpočtu) byly často přehlíženy. Často bylo v tomto ohledu (a nejen v tomto bloku) odkazováno na náklady nových léčebných možností u hepatitidy C.

Třetí plenární schůze informovala o výsledcích „Multi-criteria decision analysis – Emerging good practices task force“. Jedná se tedy o skupinu, která vytváří rámec odborných doporučení. Podrobnosti a report je dostupný na stránkách www.ispor.org.

Jedna oblast byla v rámci 18. evropského kongresu nepřehlédnutelná a to problematika hodnocení nemedicínských technologií, zejména zdravotnických prostředků. Jen v roce 2014 bylo v EU publikováno více jak 350 HTA zpráv, více jak 80 % z nich vzniklo ve Francii, Španělsku, Švédsku a Velké Británii. V několika příspěvcích „zkušené“ země upozorňovaly, že pro nefarmaceutické intervence je k dispozici podstatně méně klinické evidence o účinnosti, byť roste počet probíhajících randomizovaných klinických studií v některých segmentech (zejména kardiovaskulární problematika). Země typu Británie přesto trvají na standardním HTA hodnocení, nicméně uvádí nutnost komunikace se skupinami odborníků v této problematice a připouští, že se agentury často musí na názory odborníků plně spolehnout.  V jiných zemích se zohledňuje zejména bezpečnost a některé HTA dimenze jsou méně významné. Shoda ale panuje v tom, že hodnocení nefarmaceutických technologií je z výše uvedených důvodů do jisté zatíženo subjektivními názory hodnotitelů, nicméně absence randomizované či jiné evidence není důvodem pro to, aby tyto intervence posuzovány nebyly. Přednášející se shodli, že nelze hodnotit všechny technologie a je třeba stanovit priority pro výběr hodnocených technologií.

Další zajímavé postřehy z kongresu zahrnovaly informaci, že britský projekt „Value based pricing/assessment“ byl prozatím odložen a britská autorita (NICE) nevidí přínos v aplikaci multikriteriální rozhodovací analýzy (MCDA).

Z pohledu českého účastníka se nebylo možno ubránit určité hrdosti, jak strukturovaně, konsistentně a založeno na medicínských a ekonomických důkazech je hodnocení cen a úhrad postaveno v porovnání s jinými zeměmi z CEE. Pro mne (byť se jedná o subjektivní dojem) byla aplikace tzv. „light“ HTA v Rumunsku odstrašujícím příkladem. V Rumunsku se sice nehodnotí CEA ani BIA, ale vliv (pozitivní body ve „scorecard“) má úhrada v Británii, Německu a Francii. Země tedy rezignovala na vlastní posouzení technologie, ale slepě přejímá zahraniční posouzení, aniž by měla prostředky intervence financovat. Absence BIA je však logická, protože držitel registrace automaticky a mandatorně „vrací“ desítky procent z každého prodaného balení do zdravotního systému. Snad se toho v Čechách nikdy nedožijeme.

Na kongresu se Česká republika prezentovala několika postery.  Nutno říci, že jich bylo méně než v minulosti, nicméně třeba poukázat na ocenění jednoho z nich a to posteru autorů Klimeš J et al. Neznamená to však, že by se ostatní postery musely stydět. Chtěla bych vyzvednout poster Mlčoch T et al, týkající se preventivního programu ITAREPS u nemocných se schizofrenií. Je to příklad logické, jednoduché úvahy s vytvořením vlastního Markovova modelu. Poster po schválení autorů vyvěsíme na stránce www.farmakoekonomika.cz.

Kromě toho se Česká republika prezentovala dvěma pozvanými přednáškami. Tomáš Doležal zahájil a poté moderoval fórum Health Technologies, Pricing and Decision Making in the Central South Europe: what, where, when and how? a Jana Skoupá přednesla přednášku Parallel trade – Czech Republic data.

Těšíme se na setkání s evropskou ISPOR rodinou ve Vídni 2016.

Jana Skoupá

Spolupráce a doplnění: Aleš Kmínek, Jan Hambálek

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *